Když nás ovlivňují Ti druzí

Aktualizováno: 20. 7.

Možná znáte ten známý horor s Nicole Kidman, který nese název “Ti druzí”. Já ten film miluji, pro úžasné herecké výkony a atmosféru, která Vás dostane. Nicméně dnešní článek s tímto filmem nemá nic společného, jen jsem Vás chtěl zaujmout. Podařilo se?


Nebudeme se zabývat filmem, ale druhými lidmi ano. Ti druzí jsou totiž často důvodem našich pochyb, hodnocením sebe sama a dlouhým přemýšlení před spaním.


  • Proč nás tedy tolik trápí, co si o nás myslí ostatní?

  • Záleží na tom nebo ne?

  • Proč nám nedají jejich názory večer usnout?


Přiznám se, že tohle je moje velké téma. Já sám jsem ještě před pár lety velmi řešil, co o mně druzí říkají, jak mě vnímají, co si myslí. Do dnes mě toto téma do jisté míry provází, ale naučil jsem se s tím pracovat a nemít z toho, jak se říká těžkou hlavu. To, že mě tento “nešvar” ovlivňuje jsem věděl už dlouho, ale pracovat jsem s ním začal až ve svém posledním zaměstnání, kdy jsme díky Air Bank měli spoustu rozvojových dnů a kurzů, ať už interně či externě. Právě tyto setkání a moje sebereflexe mi pomohla pracovat sám se sebou a začít si více důvěřovat. Nyní chci pomoc i já vám, podívat se na situaci více s odstupem.


Proč nás tedy druzí hodnotí?


Pro naše okolí je přirozené hodnotit ostatní a mít potřebu se vždy vyjadřovat. Bohužel často i v situacích, kdy to od nich nikdo nežádá nebo je jejich hodnocení postaveno na velmi nestabilních základech. Dost možná je odpovídající pro ně samotné, ale to nemá nic společného s vaším životem. Každý má totiž své vnímání reality a toho, co je správné či špatné. Není samozřejmě špatné vyslechnout si názor druhého, ale určitě není nutné mít těžké spaní z toho, co o nás řekl někdo jiný. Protože věřte, že tento konkrétní člověk bude spát v klidu a nebude řešit, jaký vliv mělo jeho hodnocení na Vaši osobu. Ve skutečnosti tíhu jeho problémů jen přenesl na vás.


Není samozřejmě špatné vyslechnout si názor druhého, ale určitě není nutné mít těžké spaní z toho, co o nás řekl někdo jiný.

Proč se tím netrápit?


Představte si konkrétní situaci za nějaký delší čas, třeba za půl roku. Jak ji budete hodnotit? Bude to pro vás ještě pořád tak zásadní, abyste kvůli tomu měli špatný den? Myslím si, že ne.

  • Rada číslo jedna tedy zní, nedávej energii tomu, co nemá smysl.

  • Rada číslo dva, neřešte co o vás říkají druzí, budou to pravděpodobně dělat stále a vy to nezměníte. Jen se tím budete unavovat a možná i trápit. Pokud má někdo potřebu Vás negativně hodnotit, ukazuje to na jeho vlastní problémy, které si buď připouští nebo ne.

Věřte, setkal jsem se se spoustou takových lidí na různých pozicích či při různých situacích. Ve všech případech šlo o rádoby velké ego daného člověka, které však pramenilo z nízké sebedůvěry, kterou tito lidé takhle skrývali.


Proč musí někdo řešit zrovna Vás? No, možná to bude i pro to, že oni samotní nemají nic zajímavějšího na práci či na řešení, což nám toho druhého může být trochu líto. Ono to však funguje i obráceně. Tedy pokud my sami máme potřebu se tím vůbec zabývat, znamená to že nemáme i my nic zajímavějšího na řešení a to je už na nás samotných. Přesměrujte pozornost na něco jiného, třeba na to, co máte rádi a dělá Vám radost. Slyším, že nic takového nemáte? Tak od toho v tom případě začněte.




Jak k hodnocení přistupovat a nekazit si den?


Poslouchejme druhé, klidně si nechme i poradit, ale jak se říká “všeho s mírou”. Ono totiž i tyto rady a doporučení mají své meze a vracím se k tomu, že každý jedeme jinou cestou. Co funguje Kačence nemusí platit na Milana. Proto se vždy vracejme k sobě a ptejme se sami sebe. V okamžiku nějakého hodnocení, které se nás dotkne se zamysleme. Proč mi to vlastně vadí? Nehraje teď protistrana na strunu, kterou nemám úplně naladěnou

a chtělo by ji vyměnit? To že nám hodnocení druhých vadí, je do značné míry i náš problém. My v sobě totiž něco nemáme dořešeno a tyto situace jsou jako palivo pro náš problém. Berme to tedy jako příležitost. Názory druhých tady budou vždy a nebudou jen příjemné a v souladu s námi. Takhle to v životě funguje a funguje to proto, abychom si uvědomili svoji hodnotu. Myslíte si, že potkáváte lidi náhodou a zažíváte nějaké situace pořád dokola taky jen náhodou. Prozradím Vám malé tajemství. Náhoda to není. Je to výzva, zkušenost, kterou si potřebujete zpracovat a otevřít nové dveře. Dost možná i některé zavřít. Nebudou to dveře, které se Vám automaticky otevřou v obchodě, ale poměrně těžké staré dveře, do kterých je potřeba se opřít, aby se daly do pohybu.


Neplácejme energii na lidi, kteří si ji nezaslouží. Nedávejme energii tam, kde to necítíte. Stačí se zastavit a možná se rozejít někam dál. Toxické prostředí ve svém životě opravdu nepotřebujete. No a že to není někdy snadné, to tak bohužel je. Víte co? Po každé bouřce zase vyjde slunce a vy se můžete jít "opalovat" a užívat hezkého dne. Jen ten pomyslný deštník je někdy nutné nosit v batohu i preventivně.


Myšlenka na závěr:


Jak moc si vážím sám/sama sebe?

Kdy jsem se naposled ocenil/a?

Proč si dostatečně nedůvěřuji a co pro to můžu udělat?


Mějte radost! M.





42 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše